Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Všechno o těchto úžasných psících a nejen o nich..máme své psí kamarády, kteří mají do rotvíků daleko..ovšem srdcem je každý pes bojovný a oddaný svému páníčkovi jako právě rotvajler.. ;)

 

Hektor - můj první rotvajler

Hektor – můj první rotvajler

Rotvíci se mi líbili vždy. Vlastně od té doby, co jsem se začala zajímat o psy. Je to moje srdeční záležitost, které se už asi nezbavím. Vím všechno o jejich stavbě těla, původu, problémech s klouby, výcviku, povaze. Taková lehce chodící encyklopedie. Neříkám, že jsem odborník. To určitě ne. Pořád se učím a sháním informace, ale troufám si říct, že vím o nich hodně.


Konečně to bylo tady. Mohla jsem sama rozhodnout o tom, jestli mít fenku nebo psa. Fenek bylo dost, řekla jsem si. Takže to musí být pes. Měla jsem asi tři tipy na inzerát, ale všude kam jsem volala, tak byly jen fenečky. Už jsem si myslela, že je mi souzená jen ta fenečka, ale ještě zbýval jeden inzerát, na který zbývalo zavolat. Mamina se taky zapojila a taky volala. Byl pátek a už jsem si myslela, že budu čekat celý víkend na to, než se dozvím, jestli budu mít psa nebo fenku. Zbývalo poslední číslo. Bylo obsazeno. Byla jsem v práci a tam mě kolegyně přesvědčily ať to zkouším dál. Byly taky pěkně napnuté. Sledovaly můj příběh se Sárou, tak jako by byla jejich vlastní. Ke konci pracovní doby jsem to zkusila znovu. Konečně to zvedl pán s příjemným, ale znuděným hlasem. Vysvětlila jsem, co po něm chci a on mi dal kontakt na svoji maminku, která ty pejsky měla. Už jsem měla jít z práce domů, ale co, jeden telefon bych ještě zvládla, řekla jsem si. Ozvala se paní a řekla, že má bohužel už jen pejsky. Myslela jsem, že si ze mě dělá srandu. Vždyť to přeci chci.
„Já chci pejska“ povídám. Domluvily jsme se hned na další den, že se mám přijet podívat. Dokonce jsem dostala i slevu. Supér. Byla jsem šťastná jak blecha a musela jsem se ihned svěřit mamině. Řekla mi, že pořád zkouší volat na jeden inzerát, ale je obsazeno. Tak jsem jí řekla, že už volat nemusí, že mám. Když jsem jí řekla o paní, které jsem volala, tak mi řekla, že zrovna jí volala taky.
„No tak to se nedivím, že bylo obsazeno“ řekla.
A bylo to. Nemohla jsem ani dospat jak jsem se těšila. Ten den byly hlášeny povodně. Modlila jsem se ať to stihneme nebo lépe, ať se tomu vyhneme. Přijely jsme do Teplic, odkud měl být pejsek. Po delší domluvě s paní od rotvíků jsme přijely k jejímu baráčku. Už na nás čekala. Lilo jako z konve, ale od toho auto je, že tam neprší. Jen co jsme zavřeli branku, uslyšela jsem kvíkání a pištění. Čtyři klucí koukali, kdo to k nim jde. Černo hnědé kuličky se k nám seběhly jak sršni a začaly se svou oblíbenou činností. Blízání a kousání, očmuchávání a vrtění ocásků. Byli kouzelní. Jen co jsem si je stačila prohlédnout ve vteřině jsem zahlásila „to je on.“ Druhý největší pes z vrhu. Tak jsem si ho vzala do náruče a paní mi ho ještě sušila.
„Jaké mu dáte jméno?“
„Máme tři jména. Hektor, Atrey, Simon“ povídám.
„Hektor mu bude slušet.“
„Taky si myslím, když ho teď vidím.“
A tak jsme si odváželi Hektora. Nádherného rotvajlera, který zprvu koukal, jak kdyby mu ulítly včely. Myslím, že se trošku bál, ale to je normální. Povodně jsme bohužel stihli. Bylo to jen tak tak. Následující den jsme totiž ve zprávách slyšeli, že zrovna v tom regionu byla část obcí zaplavena.
Na Hektora čekalo plno hraček, který si ihned oblíbil. Očuchal si byteček a hned se stočil a začal spinkat.
Hektor je rotvík a jako rotvík se musí cvičit. Tak jsme v pěti měsících nastoupil na cvičáček. A jelikož se tyto plemena krásně a lehce cvičí ani on není vyjímka. Sice si vyskakuje pacholek jeden, ale je to všechno v rámci štěněčích blbinek.
Nebudu sem psát to, co ostatní, že by se na rotvajlery mělo jít ráznou rukou a že mám takové a takové zkušenosti. Každý pes je individuální, takže by se tak mělo jednat. Hlavní je znát rodiče a jejich povahy. Pak je jednoduché v tom vašem pejskovi najít tu a tu povahu a zjistit jaká převládá. Musím říct, že Hektor je po otci ostražitý a štěká na každé pohnutí venku. Ale na druhou stranu je přátelský a nekonfliktní. Cvičák sice potřebuje, ale myslím si, že je na každém páníčkovi co z toho psa chce mít. Jestli hodného rodinného psa nebo stroj na kousání.